Psychobiotika pro duševní pohodu

Zabijáci střevní mikroflóry
27.7.2017

Střeva jako základ zdraví

Naše střeva jsou někdy označována jako základ našeho zdraví. Ve střevech lze nalézt mnoho mikroorganismů, bez kterých bychom zde ani nebyli. Podle stále vzrůstajícího počtu odborníků a studií je nedostatečné zdraví střev základem mnoha nemocí, které se projevují kdekoli jinde v organismu, a budování zdravé střevní mikroflóry je základem jejich terapie. Mikrobiomy, které osídlují naše střeva nám pomáhají při nerovnováze a jsou prospěšné pro lidské zdraví. Jsou nositeli až deseti buněk mikroorganismů na jednu lidskou buňku. Podle některých studií je až 99 % našeho genetického materiálu ovlivněn mikroby a některé z mikroorganismů mají dopad na náš imunitní systém a tvorbu některých vitamínů. Je proto důležité, aby prostředí ve střevech bylo nejen zdravé, ale také dostatečně prospívalo životu mikroorganismů.

Dokáží probiotika zlepšit naši duševní pohodu?

Vaše střeva jsou novou výzvou pro neurovědu! Vědci objevili spojení mezi bakteriemi ve střevech a mozkem a nazvali novou osu prospěšných bakterií střev a mozku, které nazývají psychobiotiky. Toto spojení probiotik a prebiotik může ovlivnit naši duševní pohodu. Ve svých buňkách máme 23 000 genů, ale zajímavostí je, že máme také 2 miliony unikátních bakteriálních genů. Tím pádem se tedy stáváme spíše mikrobiomem než člověkem. “

Naše střevní mikroby jsou nezbytnou součástí našeho nevědomého systému, který reguluje naše chování, hraje důležitou roli v rozvoji mozku, zejména pokud jde o kognitivní funkce a základní vzorce chování a efektivně se dokáže vypořádat se stresory životního prostředí. Vědci věří, že právě psychobiotika mohou být použita samostatně či v kombinaci s jinou léčbou ke zmírnění úzkosti, deprese a dalších zdravotních problémů – dokonce i autismu a demence.

Co jsou to psychobiotika a kde je najdeme?

Termín „psychobiotika“ byl vytvořen v roce 2013 a jedná se o probiotika – živé mikroby, které přežívají ve střevě a mají metabolický účinek. Tyto bakterie jsou schopné produkovat a dodávat neuroaktivní látky, které působí na propojení mozku a střev. Ukázalo se, že přinášejí pozitivní výsledky na poli zmírnění příznaků deprese a syndromu chronické únavy. Takové přínosy mohou souviset s protizánětlivými účinky některých psychobiotik a schopností snížit aktivitu nadledvinek. Psychobiotikum je jednoduše probiotikum schopné ovlivnit funkci mozku nebo chování – v podstatě probiotikum s psychoaktivními vlastnostmi.

Zdrojem psychobiotik jsou doplňky stravy nebo se takováto probiotika vyskytují jako součást fermentovaných potravin (jogurty, kimchi atd.), které přežívají ve střevě a mají zotavující účinek pro hostitele.

Zapojte cvičení a doplňte prebiotika

Výzkum zveřejněný v psychofarmakologii v roce 2014 prohlašuje, že by měly být přidány také prebiotika – bakterie, které jsou stravou pro probiotika. Zpráva naznačuje, že jedno z prebiotik zmírňuje účinky stresového hormonu kortizolu a vyrovnává negativní emoce u účastníků studie. Další výzkumy se shodují v tom, že by lidé měli ke své léčbě zapojit nutričně vyváženou stravu a lehké cvičení. Většina vědců se také shoduje na negativním účinku antibiotik, antidepresiv a antipsychotik na střevní mikroflóru. Norští vědci v roce 2014 objevili korelaci mezi množstvím určitých bakterií – a nedostatkem dalších – ve stolici depresivních pacientů.

Psychobiotika jako součást léčby duševního zdraví

Lékaři předepisují psychobiotiku jako součást protokolu o léčbě duševního zdraví. Několik dalších studií již prokázalo úspěch při snižování „psychické námahy“ a deprese při podávání probiotik. Jak vlastně funguje spojení mezi střevem a mozkem? Tyto dva orgány mají mnoho způsobů komunikace. Za prvé, z mozku vystupují nervy k čeledi a zpět, které mohou vzájemně „mluvit“ a mikrobi, kteří žijí ve střevě, mohou ovlivnit tento komunikační proud. Za druhé, mikroby mohou uvolňovat metabolity, které mohou vstupovat do krve, překonat hematoencefalickou bariéru a mít vliv na neurochemii mozku. Za třetí, mikroby mají velký vliv na imunitní systém (zánětlivé a protizánětlivé), které mohou ovlivnit funkci mozku. Zánět je například známou složkou mnoha depresí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *